Z perninských svahů až mezi světovou elitu: Příběh skokanské legendy Rudolfa Höhnla

Když se řekne československý skok na lyžích, většina lidí si vybaví vybroušený styl a odvahu létat desítky metrů nad zemí. Ne každý ale ví, že jeden z největších příběhů tohoto sportu se začal psát přímo u nás, na zasněžených kopcích Perninku.

Právě tady se 21. dubna 1946 narodil muž, který později dobyl světové můstky – pan Rudolf Höhnl.

Jako kluk z naší horské obce trávil na lyžích veškerý volný čas – od rána do večera běhal a skákal. K organizovanému skákání jej v Perninku přivedl místní učitel a velký propagátor zimních sportů Gábi Koubek, jehož nadšení pobláznilo spoustu kluků v okolí. První průlomový závod absolvoval mladý Rudolf v deseti letech v Harrachově, kde ve své kategorii rovnou zvítězil. Pak už šlo vše ráz na ráz: pozvánka do juniorské reprezentace, přestup do Dukly Liberec a pevné místo v naprosté světové špičce.

Zlatá éra a památné milníky

Sedmdesátá léta patřila k absolutnímu vrcholu československého skoku na lyžích a Rudolf Höhnl byl jedním z hlavních hrdinů této éry. Během své bohaté kariéry nasbíral pět titulů mistra Československa a Československo reprezentoval na třech zimních olympijských hrách.

Hodiny a roky trávené na můstcích zúročil fantastickými výsledky na mezinárodní scéně:

• Ziskem bronzové medaile na Mistrovství světa ve Falunu
• Skvělým 4. místem na Mistrovství světa na Štrbském plesu
• Celkem jedenácti účastmi na slavném Turné čtyř můstků (z toho se hned osmkrát probojoval do elitní desítky a v roce 1971 obsadil celkové 5. místo, přičemž v lednu 1973 opanoval závěrečný závod v Bischofshofenu)
• Získal také historicky první vítězství v novodobé anketě Král bílé stopy

Světový respekt, trenérská legenda a návrat domů

Po skončení aktivní kariéry plynule přešel na trenérskou dráhu. Vedl československý národní tým a později působil také u švýcarské reprezentace. Srdcem byl ale nejvíc s mládeží – miloval práci s dorostem, kterému mohl předávat základy techniky. Pod jeho trenérskýma rukama v dorosteneckém věku vyrostl například budoucí olympijský vítěz Simon Ammann, v československém družstvu pak vedl mimo jiné Pavla Ploce.

Krásnou kapitolou bylo i jeho přátelské soupeření s dalším velikánem Jiřím Raškou. Zatímco Raška vedl juniorské středisko ve Frenštátu pod Radhoštěm, Höhnl šéfoval tomu libereckému. Jejich vzájemná zdravá rivalita a hecování obrovsky pomáhaly celému československému týmu. Později působil také jako mezinárodní stylový rozhodčí FIS – v této roli byl přítomen například i u triumfu Jakuba Jandy na Turné čtyř můstků v roce 2006.

Ať už ho život zavál kamkoliv, procestoval svět a potkával se s ikonami sportu, nikdy nepřestal být věrný svému Perninku, kde žije dodnes a kde ho lidé znají jako skvělého souseda.

Hrdost, která zůstává v naší DNA

Rudolf Höhnl je dokonalým důkazem toho, že velké příběhy nevznikají jen ve velkých městech a na drahých akademiích. Vznikají v horách, v náročných podmínkách, s poctivou prací a nezlomnou vůlí.

Kdykoliv zimy zahalí Pernink do sněhu a na svazích se prohánějí děti na lyžích, vzpomeňte si na to. Z naší malé obce vzešel muž, který se zapsal zlatým písmem do historie světového sportu a ukázal všem, jak se skáče z Perninku až na vrchol.