Od medvěda k lyžařům: Jak stříbro, punčochy a vlak stvořily Pernink
Příběh naší horské obce nezačal na papíře, ale – pokud budeme věřit staré pověsti – u jednoho velmi hladového medvěda. Ten na počátku 16. století hrabal v neprostupných krušnohorských lesích tak poctivě, až vyhrabal kus stříbrné rudy. Tím sice místním lesům narušil klid, ale dal vzniknout německému názvu Bärringen.
Pernink se rychle zařadil do takzvaného „stříbrného trojúhelníku“ vedle Abertam a Horní Blatné. Dne 19. listopadu 1532 povýšil šlechtic Jindřich Šlik tehdejší osadu na oficiální horní město. A protože v horách je zima a jídlo neroste na stromech, vymohl Jáchym Šlik pro Pernink v roce 1559 zásadní práva: šenkovat pivo, provozovat lázně a pořádat trhy. Bez dovozu jídla z nížin by totiž horníci dlouho nevydrželi.
Když stříbro došlo, zachránily nás punčochy a zpěvní ptáci
Sláva 54 perninských šachet a štol ale netrvala věčně. Třicetiletá válka a následná rekatolizace vyhnaly protestantské horníky přes hranice do Saska. Doly pustly a v letech 1770–1772 zasáhl obec tak tvrdý hladomor, že se muselo vymyslet něco úplně nového.
